Praha má vodu o tvrdosti kolem 3,2 mmol/l, což je hodně. Na skle sprchového koutu se proto usazuje bílý povlak už po pár týdnech. Vyzkoušeli jsme sedm nejčastěji doporučovaných postupů na stejném koutu, každý na jiné části skla, a po deseti minutách působení porovnali výsledek.
Ocet vítězí nad cenou, ne nad zápachem
Osmiprocentní ocet naředěný 1:1 s vodou odstranil povlak po dvou aplikacích. Nevýhoda je zřejmá — koupelna pak hodinu voní jako nakládaná zelenina. Pokud vám to nevadí, je to nejlevnější funkční varianta.
Kyselina citronová je kompromis
Lžíce kyseliny citronové na 200 ml teplé vody funguje podobně dobře, nezapáchá a nepoškozuje silikonové spáry tolik jako ocet. Nedoporučujeme ji ale na přírodní kámen a leštěný mramor — kyselina jej matní nevratně.
Co nefungovalo
Jedlá soda samotná neudělala nic, protože vodní kámen je zásaditý a potřebuje kyselinu. Coca-Cola zafungovala částečně, ale zanechala lepivý povlak. „Zázračná“ houbička bez chemie sklo poškrábala.
Prevence je levnější než čištění
Nejlepší výsledek dlouhodobě dává stěrka po každém sprchování. Deset sekund práce denně a vodní kámen prakticky nevznikne. Když už máte sklo zanesené léta, doporučujeme jednorázový profesionální zásah a poté už jen prevenci.